( Mach, Lekeš, Šidlo V, Šidlo M, Koktavý M )
Pavel Dvořák, trenér Šumic :
Od začátku utkání jsme byli herně lepší. Byli jsme více na míči, vytvářeli si šance. Po prvním poločase jsme mohli vést 4:0 nebo 5:0, ale bylo to jenom o gól. Soupeř si taky vypracoval nějaké šance či střely, ale všechno jsme ustáli. Ve druhé půlce jsme kontrolovali hru i výsledek, který jsme dalšími dvěma brankami navýšili. Kdybychom ale vyhráli 7:0 nebo 8:0, nikdo by se nedivil. Naše výhra je zcela zasloužená. Jsme rádi, že jsme splnili cíl, který jsme si v zimě dali a zachránili se. Jsem spokojený s tím, jak to kluci odmakali. Bylo vidět, že jsme v zimě dobře potrénovali, nachystali se. Na jaře jsme s těžkými soupeři odehráli dobré zápasy a uhráli záchranu. Chceme tým v létě doplnit i dva kluky ze stejné soutěže. Skončil u nás jenom Jakub Lekeš, který ale moc nehrával.“
Jaroslav Hastík, trenér Koryčany :
Ještě po vydařené jarní premiéře a naší výhře nad podzimním králem z Nivnice jsme skrytě doufali, že právě v Šumicích v posledním kole by se mohlo rozhodovat o bytí či nebytí v soutěži. Nakonec z toho byl spíš pouťák. Nutno dodat, že plně v režii Šumic. Naši hru bohužel znovu citelně poznamenaly absence, půlka mužstva navíc nastoupila se zdravotními problémy, přes bolest a pod prášky. I tak jsme se ale měli prezentovat jinak. Domácí pod taktovkou kapitána Josefa Pančochy od začátku hýřili pohybem i nabídkou rychlých útočníků, lépe než my kontrolovali míč a postupně si vytvořili snad deset gólových příležitostí. S nimi však několikrát naložili vágně a nejméně polovinu z nich jim bravurními zákroky zlikvidoval náš brankář Lukáš Rotter. Nebýt jeho, naše prohra byla mnohem výraznější. Navzdory našemu patrnému handicapu jsme se, i když spíše jen sporadicky, tlačili do ofenzivy, nebylo to však ani zdaleka tak přímočaré jako u domácích a většina našich slibných akcí ztroskotala ještě před finální fází. Přesto jsme si i my několik šancí připravili, v 8′ však po dlouhém průniku zleva a přesné zpětné přihrávce Jakuba Eremiáše zkušený Petr Posolda z ideální pozice bránu překopl, v 25′ možná i gólovou ránu Filipa Hanáka zablokoval jeden z obránců a po změně stran se po přesném centru Čestmíra Kučery nevešel mezi tyče ani volej našeho kapitána Tomáše Rešky. Nejméně dvakrát přitom koncovka nevyšla ani Jakubu Eremiášovi. Škoda, na rozlůčku jsme aspoň nějaký gól dát mohli. O vítězi duelu však nebylo pochyb, svěřenci trenéra Pavla Dvořáka jej odehráli ve velkém stylu a s chutí od začátku až do konce. Šumicím upřímně gratuluji nejen k zasloužené výhře, ale i k záchraně soutěže. Jejich jarní proměna k lepšímu byla markantní a očividná. Z naší hry jsem byl sice dost rozladěný a trochu i zklamán, na druhou stranu se ale zřejmě víc ani očekávat nedalo. Kluci dřeli, snažili se, ale většinu zápasu jsme se víceméně trápili. Skončili jsme tedy poslední se ztrátou deseti bodů na Mladcovou před námi a sestupujeme. Z Koryčan však neutíkám. Věřím v brzké uzdravení alespoň části z dlouhodobých marodů a pracujeme i na doplnění a posílení kádru. Snad nám pomůže i letní příprava, ačkoliv ta je opět extrémně krátká. Usilovat bychom však měli o návrat.
